Novinky o druhém díle FROSTBITE, na kterém se pracuje, najdete ZDE
  • Celý cast a fotky všech herců ZDE
  • TV spoty - TADY (rozbor 1 a rozbor 2)
  • Ukázková scéna z filmu i s překladem - klikněte sem
  • Podívejte se na film VA online - odkazy najdete TU
  • popsané zážitky z české premiéry najdete TADY
  • --------------
  • Přečtěte si povídku Richelle Mead - VA z pohledu Dimitrije zde! Překlad Adrianovy ztracené kapitoly, další povídky od Richelle Mead najdete tady
  • Slož si svou větu, co jsi provedl/a v Akademii St.Vladimíra! - tady
  • Pokud vás zajímají novinky, zde najdete další články a tady fotky z filmu
  • Otázky, poznámky a nápady můžete psát sem
  • fotky posterů a článků, se kterými jste se setkali, posílejte na: zuzka.h@centrum.cz
  • oficiální facebook těchto stránek najdete zde
Z blogu naše články a překlady prosím NEKOPÍRUJTE, je to trestné!

Sedmá kapitola Silver Shadows 3/3

10. února 2015 v 13:10 | Karča |  Překlad Silver Shadow
Poslední část. :) Předchozí jsou v rubrice překlady. Tímto nám končí SS a další překlad (snad brzy) bude poslední díl BL. :)

"Nevím o čem mluvíš," řekla jsem lehce. "Myslíš dneska na hodině umění? S Duncanem jsme se bavili o fících."
"Haha," Položila knížku o renesančních diářích a převrátila stránky. "V našem pokoji ti neřeknu ani slovo, to víš. Je to pod dohledem. Ale jestli chceš mojí pomoc, máš asi šedesát sekund."
"Proč by jsi mi pomáhala?" chtěla jsem vědět. "Předpokládáš, že to chci? Snažíš se mě chytit do něčeho, co by tě udělalo lepší?"
Odfrkla si. "Pokud bych tě chtěla do 'něčeho chytit', udělala bych to už dávno v našem pokoji, natočila bych to na video. Čtyřicetpět sekund. Proč chceš vědět o tom plynu?"
Úzkost se po mě plazila, když jsem chtěla něco říct. V mém posouzení o tom, kdo by mohl být spojenec, Emma tam vůbec nebyla. A stále je tady, nabízí mi nejblíže k pobuřování, že někdo - dokonce můj kamarád Duncan - se doposud nepředstavil. Celé to vypadalo jako bych byla nahraná, ale část mě nemohla odolat té nabídce.
"Ten plyn nást tu drží tak moc jako stráže a zdi," řekla jsem nakonec. Prostě to chci pochopit." Doufám, že to nebylo moc inkriminující.
Emma otočila knihu zpátky a vybrala další diář, ten s efektním zdobením. "Kontroly, které jsou v pracovnách jsou na stejným levlu jako vyplachování. Každá ložnice také má malou trubku na 'krmení' ze systému. Je to hned vedle ventilace blízko stropu."
"Jak to víš?" zeptala jsem se.
"Jednou jsem šla na opravu pokoje s údržbářem."
"Takže by bylo jednodušší zablokovat to pokoj po pokoji než na kontrole," zamumlala jsem.
Zatřásla hlavou. "Ne když je to ve správné linii s kamerama v pokojích. Stráže by byli u tebe než by jsi stačila ten panel vypnout. Na což potřebuješ šroubovák."
Začala uklízet knihu, ale já si jí od ní vzala. Glitry zdobená po okrajích, a roh každé kapitoly byl posázen kouskem kovu. Přejela jsem po jedním prstama. "Plochý šroubovák?" Zeptala jsem se, měřila jsem si tloušťku kovu na rohu. Kdybych to mohla vytrhnout, byl by to dobrá nástroj k odšroubování.
Pomalu jsem se na Emmu usmála. "Když by na tom záleželo, tak jo. Dostáváš bod za kreativitu, ten ti dávám." Na pár momentu mě studovala. "Proč chceš zablokovat ten plyn? Zdá se, že máme větší problémy - víš, ten největší je, že tu trčíme."
"Něco mi nejdřív řekni," řekla jsem, stále jsem si nebyla jistá, jestli Emma součástí nějaké skvělé operace, která by mě dostala do maléru. "Jsi docela dost dobrý model slušného dítěte pro Alchymisty. Co tě sem dostalo?"
Před odpovědí zaváhala. "Poslala jsem pryč nějaké strážce, kteří byli přiděleni, aby pomohli mé skupině Alchymistů v Kyjevě. Byl tam Moroj, kterého jsem znala, potřeboval více ochrany než my."
"Potom chápu tvoje rozčilení," přiznala jsem. "Ale zdá se, že tu jsou horší věci, zvláště potom, jak dobrá jsi. Proč jsi pořád tady?"
Její arogantní úsměv se posunul na něco menšího. "Protože moje sestra tu není. Celým tímhle si taky prošla, byla propuštěna, a pak se z ní stal ještě větší tulák než předtím. Nikdo neví, kde je, a teď, nezáleží na tom kolik kroků udělám, oni zajišťují, že neudělají tu stejnou chybu dvakrát, že mě pustí tak brzy. Hádám, že v naší rodině koluje špatná krev."
To by jistě vysvětlovalo nějaké věci. Zdála se také upřímná, ale také je Alchymistka, a my jsme dobří ve lhaní u ostatních. Další otázka mi proběhla hlavou, když moje oči vyrazili napříč místností, kde byl Duncan a několik dalších procházeli část sociologie. "Proč je tu Duncan tak dlouho? Zdá se, že se dobře chová. V jeho rodině je taky špatná krev?"
Emma se podívala mým směrem. "Můj názor? Až moc dobře se chová."
"Je to vůbec možné?" Zeptala jsem se, překvapena.
Pokrčila rameny. "On je tak poslušný, myslíš, že oni se bojí, že by Duncan nebyl schopný postavit se vlivu vampýra, i když to chce. Takže se ho ještě bojí propustit. Ale nechtějí, aby se až moc vytahoval, protože to porušuje všechna pravidla tady. Myslím, že chce být statečnější.. ale něco ho drží zpátky - jako více než obvyklé věci, které tu drží nás."
Chantal, zamyslela jsem se. Ta ho drží zpátky. Vytahoval se, jak se mě ujal, ale Emmina slova vysvětlovala proč byl kolem toho tolik opatrný. Ztráta Chantal ho poznamenala a naplnila ho strachem udělat něco jiného. Doufala jsem, že neudělám obrovskou chybu, zhluboka jsem se nadechla a obrátila se k Emmě.
"Pokud je plyn vypnutý, mohu poslat zprávu ven. To je vše, co ti mohu říct."
Její obočí se nad tím zvedlo. "Jsi si jistá? Dneska večer?"
"Absolutně," řekla jsem. Adrian mě bude hledat ve snech. Jen potřebuje okno přírodního spánku.
"Vydrž chvilku," Emma řekla po chvilce myšlení.
Zvedla se a šla přes místnost k Amelii. Povídaly se než zazvonila zvonkohra, signalizující čas vrátit se zpátky do pokojů. Emma ke mně pospíchala. "Podívej se do té knížky," řekla, kývla k nazdobenému deníku. "Už ti neřeknu ani slovo, když vyjdeme z těch dvěří. Bež zpátky do našeho pokoje, počítej do šedesáti, a pak jdi do města a udělej to, co potřebuješ udělat s tou ventilací."
"Ale co ta kamera-"
"Teď jsi na to sama," řekla a odešla bez dalšího slova.
Na chvilku jsem jen zírala a potom jsem se šla přidat k ostatním, kteří si podepisovali knihy s knihovníkem. Když jsem s nima odcházela, snažila jsem se vypadat přirozeně a ne jako když moje srdce zachvíli vyskočí z hrudníku. Mluvila Emma vážně? Nebo to bylo nahrané? Co by mohla možná udělat v naší konverzaci, že by najednou bylo v pořádku falšovat ventilační systém? Protože když jsme se vrátily zpátky do pokoje, viděla jsem malou černou kameru, která nás sledovala, když jsem zmínila ventilaci v otázce. Na každého by se otočila.
Muselo to být nahrané, ale dala svým tělem jasně najevo, že se mnou nemá nic v úmyslu, když jsme byly připravené jít spát. Potichu jsem počítala a vědělě jsem, že Emma musí taky, protože když jsem dopočítala šedesát, tak mě ušetřila ostrým, výmluvným pohledem.
Jsou i jednodušší způsoby jak to na mě nastražit, pomyslela jsem si. Jednodušší způsoby s horšími následky.
S douškem jsem strčila postel ke zdi a stoupla si na ní, abych měla lepší přístup k ventilu. Vytrhla jsem kov z rohu knihy a Emma posoudila, že je to správně. Jeho tloušťka byla přesná jako tloušťka plochého šroubováku. Samozřejmě, bylo to jediné, co se dalo použít jako šroubovák. Konečně jsem uvolnila všechny čtyři rohy, aby mohly spadnout. Moje nervy a třesoucí se ruce nepomáhali na rychlosti procesu, a neměla jsem tušení jak dlouho to budu muset dělat - nebo jestli by mě Emma varovala, že vypršel čas.
Navíc jsem našla obyčejnou ventilační šachtu. Byla malá na plazení se skrz, takže tu nebyli žádné 'vchody' ven. Jak mi řekla, malá trubka se dotýkala strany ventilátoru, otevřená hned vedle roštu panelu k puštění výparů do místnosti, když se zhasla světla. Teď jsem potřebovala zablokovat tu trubku. Sehnula jsem se k posteli, kde jsem měla starou ponožku, kterou jsem vzala z prádelníku dříve. Nechtěla jsem projít kolem Alchymistů, aby kontrolovali naše oblečení, ale také jsem věděla, kdy tohle bylo vyzvednuto, bylo to ihned hozeno do velkého koše prádla. Kdyby si všimli, že chybí ponožka, nevěděli by z jakého pokoje. A jistě sušička požírá ponožky…někdy.
Nacpala jsem ponožku do trubky jak nejlépe jsem mohla, doufala jsem, že to je dost na to, aby udržela to nejhorší z plynu venku. Za mnou, pod jejím dechem, jsem slyšela Emmu zamumlat, "Pospěš si." Moje ruce se leskly potem, přišroubovala jsem panel zpátky na místo a jen těžce jsem si vzpomněla poaunout mojí postel zpátky. Celé to úsilí zabralo méně než pět minut, ale je to dost?
Emma byla zažraná do její knihy a nikdy se tak moc mým směrem nekoukla, ale zachytila jsem záblesk úsměvu na její tváři. Byl to jeden z triumfů, pomáhat dosáhnout mých cílů? Nebo se škodolibě radovala, že mě chytila při spáchání vážné neposlušnosti na kameru?
Kdyby mě chytili, nikdo by si pro mě nepřišel. Náš čtecí čas uplynul, a světla zhasla a slyšela jsem ten známý zvuk automatického zamknutí dveří. Přitulila jsem se k mé řídce udělané posteli a čekala na něco jiného, co se stalo tenhle týden známějším: ta umělá ospalost vyvolaná plynem. Nepřišla.
Nepřišla.
Nemohla jsem tomu uvěřit. My jsme to vyply! Zastavila jsem plyn do našeho pokoje. Ironií bylo, že jsem mohla použít trochu pomoci, abych usla, protože jsem byla tak nadšená z toho, že budu mluvit s Adrianem, že jsem se nemohla uklidnit. Bylo to jako Vánoce. Ležela jsem v temnotě asi dvě hodiny před přirozeným vyčerpaným ospalstvím. Usla jsem. Moje tělo bylo v trvalém stavu únavy, obojí z mentálního stresu a taky fakt, že ten spánek, který jsme prožívali byl prostě sotva dostačující. Spala jsem důkladně až do rána, ještě předtím, než zazvonil zvonek. Bylo to kvůli té strašné pravdě, kterou jsem si uvědomila.
Nic se mi nezdálo. Adrian nepřišel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka Č. Katka Č. | 13. února 2015 v 9:49 | Reagovat

Moc děkuju!

2 Nika Nika | 13. února 2015 v 13:03 | Reagovat

Super dakujeme len škoda že v tom najnapínavejšom to skončilo :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama